Teplotní inverze je nám v české kotlině velmi dobře známý jev. V oblasti rozeklaných a členitých pohoří, jako jsou třeba Alpy, se složitým terénem a hlubokými údolími je však teplotní inverze poněkud hravější a lokalizovanější ve vztahu ke konkrétnímu údolí.Nastává obrácené teplotní vrstvení – výše zmíněná tepelná inverze, častěji patrná právě na podzim a v zimě. Tehdy se ostrovy horských štítů koupají ve slunečním jasu, ale jejich paty jsou utopeny v mlze zahalující doliny. Proto je v zimě v horách nejmenší výškový teplotní gradient. Teplotní inverze je zvláštní případ extrémně stabilního zvrtvení atmosféry, kdy teplota v určité vrstvě, jíž říkáme inverzní vrstva, s výškou stoupá. Vzhledem k tomu, že teplota s výškou v inverzní vrstvě stoupá, jsou zde potlačeny výstupné pohyby, proto nedochází k promíchávání vzduchu přes inverzní vrstvu.
Je definován VDI 2067 a závisí na účinnosti kotle, vytížení kotle a pohotovostní ztrátě. Normovaný stupeň využití kotle je hodnotící parametr celoročního provozování nízkoteplotních a kondenzačních kotlů s proměnnou teplotou kotlové vody. Je definován DIN 4702 a zahrnuje všechny ztráty kotle v závislosti na
2tswaW.